RŮŽE
R Ů Ž E
Umberto Eco napsal, že růže je symbolická figura nasycena významy do té míry, že už skoro žádný nemá. Rosa mystica, není růže, jež by nezvadla, válka růží, růže je růže je růže, rosekruciáni a tak dále.
Sub rosa čili „mezi námi“: nebudeme panikařit. V jemném protipohybu pročechráme klišé a vydáme se za hledáním nových kontextů, významů i vůní.
RŮŽE A JEJÍ ÚČINKY
Růže přesahuje rámec tradic, kultur i náboženství.
Nahlédneme-li do historie, uvědomíme si, že růže byla po tisíce let součástí tradiční medicíny. Používala se především k léčbě vnitřní disharmonie.
Náprava vnitřního nesouladu vedla k ovlivňování fyzického, duševního i duchovního stavu pacienta.
V jiném pojetí se již ve starověkých spisech uvádí konkrétní symptomy, které léčila růže ve formě odvarů, výplachů, sedacích koupelí, olejů. Theoprastos, Dioscorides, Galenos, Avicenna, Hildegarda z Birgenu... - dávní léčitelé i lékaři všech kontinentů její účinky znali a hojně ji využívali.
Dnešní oficiální evropská fytoterapie vychází z tradic, ale je striktně vázaná na zákony a „zdravotní tvrzení“.
Dle zdravotního tvrzení Evropské unie působí růže příznivě na:
° kardiovaskulární systém;
° gynekologické zdraví:
- menopauzální a (pre) menstruační komfort. Reguluje nepravidelnou menstruaci, zmírňuje nadměrné menstruační krvácení, upravuje a stahuje dělohu po porodu a pomáhá i po porodních depresích.
- má afrodiziakální účinek jak pro ženy, tak pro muže (frigidita, impotence), ovlivňuje plodnost.
° trávení a vylučování;
° stav pokožky a hojení povrchových i slizničních ran;
° duševní rovnováhu, emoce a spánek:
ulevuje při smutku a depresi, povznáší a harmonizuje.
° působí protizánětlivě, antivirově a antibakteriálně;
° je považována za antioxidant.
Američtí praktici bylinné medicíny používají růži jako přírodní anxiolytikum- prostředek proti úzkosti, napětí a strachu, který působí na emoční vyrovnanost a podporuje dobrou náladu. Doporučují růži při poklesu libida u žen i mužů.
Bylinná medicína původních obyvatel Ameriky pracovala s růži jako s afrodiziakem. Růže byla tradičně první volbou na „zlomená srdce“ a smutek po rozchodech i úmrtí blízkých. Ve spojení se skořicí byla červená růže zásadní pomocí při nadměrném krvácení po porodech.
RŮŽE A TRADIČNÍ ČÍNSKÁ MEDICÍNA
Podle tradiční čínské medicíny (TCM) regulovala růže tok energie tchi a uvolňovala její stagnaci v tělesných orgánech, především stagnaci tchi v játrech. Aktivovala meridán jater, který je zodpovědný za metabolizmus, okruh sleziny, který ovlivňuje trávení (nadýmání, nechutenství...). Růže rozhýbávala stagnující krev, čímž pomáhála při menstruačních potížích, nepravidelném cyklu, bolesti a PMS.
Květy růží chutnají hořce a sladce. Hořké složky měly dle TCM tendenci působit na tělo očistně, odstraňovat teplo, vysušovat vlhkost a podporovat vylučování, detoxikovat. Sladké složky růže měli tendenci zpomalovat akutní reakce, tonizovat a harmonizovat emoce.
Růžová esence je bioenergetickým otiskem květu, který byl přenesen a stabilizován v tekutině. Působila i na nehmotné části člověka a používala se k emocionální, mentální a duchovní podpoře. Růže je známá jako primární léčba toho, co tradiční čínská medicína nazývá Shen neboli Duch, který sídlí v srdci.
RŮŽE A AYURVÉDA
Podle ayurvédy vyrovnávála růže všechny tři konstituční principy (vátu, pittu i kaphu). Kromě ochlazujícího účinku na vátu - (nervozita, stres, úzkost, únava, nespavost, suchost, klimakterické návaly horka) a pittu (záněty, bolesti, gynekologické obtíže, bolesti hlavy, akné, záchvaty hněvu, kritičnost) byla růže výjimečná tím, že zvedala agni – trávící oheň v žaludku a tkáních, čímž příznivě ovlivňovala trávení, vylučování, odbourávání toxických látek, přibývání na váze, celkový metabolizmus.
Pradávný védský kult soma používal určité rostliny k rozvoji spirituality, transcendence, osvícení. Pověstný „květ nesmrtelnosti“ je dnes předmětem dohadů, ale růže je pořád vnímána jako soma rostlina, která ovlivňuje vědomí, podporuje meditaci, vyživuje mozek, vylepšuje kognitivní funkce a je neuroprotektivní.
RŮŽE A ORIENTÁLNÍ MEDICÍNA
V orientální medicíně má růže damašská výsostné postavení, které západnímu světu zprostředkoval v 11. století lékař Avicenna. V knize „Kánon medicíny“ uvádí, že růže působí blahodárně při rychlém bušení srdce, léčbě jater, žaludečních potížích, při bolestech v krku a zánětech v dutině ústní.
Růžová voda se uchovávala v měděných kádích v každé domácnosti a používala se k harmonizaci těla a uvolňování nervového napětí vdechováním léčivých par, proti zažívacím potížím, k hojení ran a akné. Osmanské ženy ji používaly proti vráskám, pokožce dodávala pružnost.
Růže je v islámu synonymem duchovna. Symbolizuje proroka Mohameda a božskou krásu, je známá jako květina nebes. Každý rok během pouti do Mekky kropí svatyni Kaaba růžovou vodou z Íránu nebo Turecka a v olejových lampách Kaaby se pálí růžový olej, který uvolňuje nádhernou vůni květiny, vnímanou jako poselství.
Během rituálu Samâ se Sufí dostává do hlubokého stavu duchovního naslouchání, které ho spojuje s Kosmem. Promění se v květ a stane se příjemcem božského světla. Růžová voda vylitá na srdce praktikujícího otevírá dveře do duše a ukazuje mu cestu zpět. Duše tak nachází útočiště ve vůni růže. Odhaluje svou přítomnost a stává se viditelnou v neviditelném. V súfismu tato posvátná rostlina představuje mystické opojení zvané "bezbarvé víno", je považována za zdroj lásky a průvodce na cestě rozvoje vědomí, otevírá bránu k dosažení transcendence.
